Síť revolučních buněk (SRB) stojí za zapálením dvou policejních aut v Praze v ulici Nad úpadem. To bylo řečeno v komuniké v den akce, tedy 14. 2. 2016. Nyní je čas pro vyjasnění dalších souvislostí této události.
Odpovědnost za zmíněnou přímou akci přiznala buňka Solidární subverze. Jen tato buňka jí provedla. Jen ona věděla o plánech na její uskutečnění. Nikdo jiný se na této akci nepodílel. Nikdo jiný za ní nenese odpovědnost. Ani Martin Ignačák ani jiné buňky SRB. Buňka akci provedla v solidaritě s Martinem, ale ne jeho jménem. Ne v koordinaci s ním. Buňka nikoho nezastupuje. Je to autonomní subjekt jednající pouze svým vlastním jménem.
Solidární subverze ani akce samotná neodpovídá na otázku zda anarchista Martin Ignačák je nebo není členem SRB. Neodpovídá ani na otázku zda se dopustil či nedopustil toho z čeho je obviněn. Dokonce ani na otázku zda Solidární subverze Martina osobně zná nebo naopak nikdy nedošlo ke kontaktu. Tyto otázky a odpovědi na ně nebyly pro uskutečnění akce klíčové.
Martin Ignačák je anarchista – uvažuje a jedná anarchisticky. Je držen ve vězení právě protože je anarchista. Věznitelé ho mučí odepíráním veganské stravy, protože je anarchista. Solidární subverze zaútočila na policejní auta v solidaritě Martinem právě protože je anarchista. Protože sama tato buňka je anarchistická – uvažuje a jedná anarchisticky.
Solidarita je jednou z hlavních hodnot anarchismu. Ne vždy se projevuje jen mezi těmi, co se znají nebo náleží ke stejné organizaci. Podporu si vyjadřují anarchisté známí i neznámí. Členové SRB i ti, co o SRB ani nikdy neslyšeli. Členové jedné organizace podporují členy organizace jiné. Anarchisté z jedné krajiny solidarizují s těmi na druhém konci světa. Anarchistická solidarita má internacionální a třídní rozměr.
Každý anarchista může vztáhnout své solidární činy k jakémukoliv jinému anarchistovi. Pokud se tak děje, nepřátelé anarchistů se snaží takové jednání zneužít. Třeba tak, že odpovědnost za autonomní aktivitu jednotlivců či skupin přiřazují jiným, kteří aktivitu neiniciovali. Stane se to samé i tentokrát? Budou soudci a policisté tvrdit, že za akci Solidární subverze nese odpovědnost Martin Ignačák? Budou tvrdit, že tato akce je důkazem o jeho členství v SRB? Že odůvodňuje jeho věznění nebo zpřísnění trestu? Dojde-li k tomu, bude to podlá manipulace od státu. Nebude první ani poslední. Nebude to však znamenat, že anarchistické aktivity jsou špatné a měli by ustat. Pokud stát anarchistickou solidaritu potlačuje a zneužívá proti nám – proti našim soudruhům a rodinám, není to důvod přestat být solidární. Je to výzva k tomu solidaritu rozšířit, tak aby stát nemohl takové věci dělat. Jen když solidarita dosáhne velkého stupně intenzity, nemůže jí nepřítel použít proti nám, ale sám bude naší solidaritou poražen.
Každý volí své vlastní nástroje solidarity. Je možné, že Martin v něčem preferuje jiné než Solidární subverze. Je možné, že Martin může mít k preferencím Solidární subverze výhrady, stejně jako tato buňka k těm Martinovo. Ale i přes možné rozdíly, mohou různé taktiky kooexistovat jako autonomní aktivity sledující stejné cíle.
Martin Ignačák publikuje své dopisy z vězení na různých webech anarchistického hnutí. Buňka Solidární subverze uvítá i jeho vyjádření k provedené solidární akci. Stejně tak i vyjádření k otázkám solidární strategie. Pro Solidární subverzi v této věci jsou podstatné především vyjádření formulovaná přímo Martinem Ignačákem. Nikoliv prohlášení právníků či interpretace médií.
K celé věci se na internetu vyjádřila také Martinovo sestra. Ve vyjádření údajně vedle svých postojů sepsala i ty Martinovo. Solidární subverze obsah dopisu respektuje a bude k němu přihlížet ve své strategii.
Martinovo sestra v dopise vyjádřila přesvědčení, “že lze vyjádřit nesouhlas i jinou cestou”. Se vší úctou k ní a zbytku Martinovo rodiny, chce Solidární subverze vyjádřit názor, že zde nejde o to jakou zvolit formu vyjádření nesouhlasu. Vyjádřit nesouhlas znamená říct, že se nám něco nelíbí. Jde to skutečně udělat různými cestami. Tady jde ale o to zastavit co se nám nelíbí. Toho nejde docílit vyjádřením nesouhlasu, ale jen odporem, který druhým znemožňuje dál v tom, co se nám nelíbí pokračovat.
Podívejme se na instituce a lidi, co vězní Martina, mučí ho a ohrožují jeho život. Mohou to dělat protože jim nic nestojí v cestě. Klást jim do té cesty překážky. Snažit se je vykolejit a zastavit je. To jsou anarchistické cíle. Právě proto Solidární subverze raději útočila na policejní techniku, ikdyž mohla jen vyjádřit nesouhlas tisíci možnými způsoby.
buňka Solidární subverze / Síť revolučních buněk (SRB) – 22. 2. 2016